Terapeutické účinky ozónu jsou známe jíž velmi dlouho, možná ale netušíte, jaké jsou možné způsoby aplikace ozónu. Aplikace ozónu můžeme obecně rozdělit na lokální a systémovou. Při systémové aplikaci se ozón dostává do celého těla, jednou z těchto aplikací je právě rektální insuflace.
Rektální insuflace směsi ozónu a kyslíku je jednou z nejstarších způsobů použití ozónu (Aubourg 1936), v poslední době se používá jako alternativa tzv. velké hemoterapii (10 PASS autohemoterapie) u dospělých i dětí, která také působí systémově, tedy v celém těle. Ozon je absorbován skrze rektální žíly do jater a krevním oběhem do celého těla.
Kyslík potřebujeme k životu, to je jasné, proč ale nestačí pořádně dýchat? Protože jedna věc je dostat kyslík do těla a druhá věc je, jak naše tělo umí kyslík využít k tvorbě energie. Terapie ozónem zlepšuje právě využití kyslíku v těle. Nedostatečná produkce energie v malých organelách uvnitř našich buněk, které se jmenují mitochondrie, je podkladem rozvoje všech chronických onemocnění a stárnutí obecně.
Může vás napadnout otázka, co se děje se střevním mikrobiomem při rektální aplikaci ozónu? Vědci a lékaři, kteří se tomuto tématu věnují se shodují na tom, že ozón má pozitivní účinky při např. terapii dysbiózy, stimuluje rovnováhu bakterií v tlustém střevě.
V literatuře najdeme i zajímavé aplikace např. použití rektální insuflace ozónu u pacientů s COVID-19 s hypoxií s kladným efektem na celkovou oxygenaci tedy okysličení krve a tím pádem i zlepšení saturace.
Rektálnímu podání ozonu by měla předcházet příprava střeva např. přípravkem Yal, který lze zakoupit v lékárně.
Pokud se terapie ozónem provádí uvážlivě a smysluplně, je velmi bezpečná a zároveň účinná.
MUDr. Tereza Černá, CFMP