Longevity z pohledu krevních testů

Ruku na srdce, kolik z nás chodí ke svému praktickému lékaři pravidelně na preventivní prohlídky? Přitom prevence je opravdu základ zdraví. Skutečná tedy primární prevence je z mého pohledu něco, co v našem zdravotním systému trošku chybí. Když se totiž řekne prevence, možná vás napadne třeba vyšetření stolice na okultní krvácení nebo mamografické prohlídky u žen, či kontrola hladiny PSA u mužů – to vše je v pořádku, ale jsou to metody, které hledají už časné známky onemocnění, čili terminologicky se jedná o sekundární prevenci.

Primární prevence je něco trochu jiného – jsou to kroky preventivní, které vám pomáhají udržet zdraví a vlastně vůbec neonemocnět. Takovým příkladem může být např. mladý muž, který se zajímá o své zdraví, protože v rodině se objevují nemoci jako cukrovka, infarkt myokardu či rakovina. Přichází ke mě do ordinace s otázkou: „paní doktorko, co mám dělat, abych taky neměl infarkt ve 40 letech jako můj táta?“ Nebo mladá žena, která se ptá: „paní doktorko, moje babička i maminka mají osteoporózu, dá se tomu nějak předcházet, abych jí neměla i já v pozdějším věku?“ A tak dále…

Možná už cítíte, že odpovědi na tyto otázky klasická medicína moc nedává, pokud ano, tak velmi obecně ve smyslu – dobře se stravujte a hýbejte se.

Longevity neboli dlouhověkost

Skutečná primární prevence ale musí být individualizovaná, tím se právě zabývá funkční medicína, která řeší celý kontext zdraví a nemoci daného člověka ať už z pohledu nějaké chronické nemoci nebo z pohledu primární prevence, dnes se také často používá termín longevity neboli dlouhověkost.

V dnešním článku si povíme něco o běžných krevních testech a jak je můžeme využít právě v primární prevenci.  Klíčem k tomu je ovšem také převzetí zodpovědnosti za své zdraví a proto byste měli alespoň částečně vědět, jaké krevní testy jednou za čas kontrolovat. Je také velmi vhodné porovnávat své výsledky v čase, tedy vidět dynamiku poklesu či vzestupu hodnot. Dělat závěry z jedné hodnoty se nemusí vyplácet. Krásným příkladem, je například hodnota celkového cholesterolu. Pokud uvidím vysokou hodnotu např. 8,0 mmol/l potřebuji k tomu znát kontext. Protože možná byla hodnota před půl rokem 11,5 mmnol/l v čase tedy klesá a kroky, které k tomu klient dělá jdou správným směrem. Pokud ale naopak před půl rokem byla hodnota cholesterolu v pořádku a nyní je zvýšená, je potřeba se ptát, proč se tak děje.

Jaké hodnoty tedy nechat v laboratoři zkontrolovat? Je toho mnohem více, než vám může nabídnout praktický lékař na preventivní prohlídce…

Krevní obraz a diferenciální rozpočet bílých krvinek – sem patří hladina bílých krvinek a jednotlivých jejich druhů, dále hladina červených krvinek, hemoglobinu a s tím souvisejících parametrů, hladina krevních destiček. Na žádance to vypadá takto: KO (leu, ery, Hb, Hct, MCV, MCH, MCHC, trombocyty, retikulocyty). Diferenciální rozpočet bílých krvinek (neutrofily, lymfocyty, basofily, eosinofily, monocyty).

Parametry ledvin a jater – tedy jaterní enzymy, bilirubin, kam může patřit i laktátdehydrogenáza a alkalická fosfatáza, parametry funkce ledvin – urea, kreatinin, glomerulární filtrace, kyselina močová. Na žádance to vypadá takto: urea, kreatinin, eGFR, kys.močová, jaterní panel – AST, ALT, GMT, bilirubin celkový, bilirubin přímý, ALP, LDH.

Minerály – sodík, draslík, chloridy jsou základní, dále se dá zkontrolovat i vápník, fosfor a hořčík, poslední jmenovaný ale není z krve vypovídající o tom, zda potřebujete suplementaci hořčíkem či nikoli, lepší variantou, pokud vás zajímá hořčík, je zkontrolovat hořčík v erytrocytech (RBC-magnesium), dále se dá nabrat ještě zinek a měď, což ale v praxi příliš nepoužívám. Na žádance to vypadá takto: Na, K, Cl, Ca, P, Mg.

Lipidový panel – tedy celková hladina cholesterolu a jeho jednotlivé složky. Na žádance to vypadá takto: celk.cholesterol, LDL, HDL, Triacylglyceroly (TG), APO-A1, APO-B, homocystein.

Diabetologický panel – základními parametry zde je hladina krevního cukru (glykémie) a hodnota tzv. dlouhodobého cukru (glykovaný hemoglobin), tento parametr nás informuje o tom, jak se pohybovala glykémie za poslední přibližně 3 měsíce. Často doporučuji klientům nabrat i hodnotu inzulínu či C-peptidu. Pokud totiž známe hodnotu glykémie a inzulínu, můžeme vypočítat index HOMA-IR, který ukazuje na možnou inzulínovou rezistenci. Na žádance to vypadá takto: glykémie, HbA1c, inzulín.

Panel železa – tedy nejen samotná hodnota železa v krvi, která není příliš vypovídající ale další parametry jako zásobní železo (ferritin), vazebná kapacita, transferin. Na žádance to vypadá takto: Fe, ferritin, transferin, vazebná kapacita, saturace transferinu.

Vitamíny – v základním panelu by neměl chybět vitamín D, vitamín B12 a kyselina listová neboli folát.

Panel štítné žlázy – často se nabírá pouze hodnota TSH, která samostatně není dostačují ke zhodnocení funkce štítné žlázy, je potřeba nabrat i volné frakce hormonů štítné žlázy a autoprotilátky. Na žádance to vypadá takto: TSH, fT4, fT3, anti-TPO, anti-TG.

Další parametry – jako parametr zánětu (C-reaktivní protein), celková bílkovina, albumin. Na žádance to vypadá takto: CRP, celk. bílkovina, albumin.

Hormony – to je velmi obsáhlé téma, na které zde není úplně prostor, ale ve skrze má celkem malou vypovídající hodnout testování většiny hormonů z krve. Pohlavní hormony navíc podléhají výrazným cyklům nejen v rámci menstruačního cyklu ale i během dne a dále pak v krvi nacházíme celkové hladiny místo aktivních frakcí hormonů. Hormony se dají lépe testovat z moči či ze slin.

Vzhledem k tomu, že se jedná o spoustu parametrů, a to zdaleka není vše, co se dá otestovat, je potřeba individuální přístup a doporučení u každého klienta.

S interpretací výsledků je potřeba se obrátit na lékaře či jiného odborníka ve funkční medicíně. To, že je hodnota v referenčním rozmezí ještě nemusí znamenat, že je v optimu. Optimální hodnoty má funkční medicína stanovené právě z důvodu prevence.

MUDr. Tereza Černá, CFMP

Rezervace termínu