V minulém článku jsme si přiblížili, čím se zabývá funkční medicína, tedy zejména chronickými nemocemi. A to je právě důvod, proč potřebujeme jít více do hloubky fungování fyziologických procesů v těle. V tomto článku si povíme více o jednom z testů funkčním medicíny a to analýze střevního mikrobiomu.
V našem těle je dokonce více bakterií než našich vlastních buněk a roli mikrobiomu ať už střevního či kožního či ústního atd. věda postupně odhaluje. Střevní mikrobiom se podílí i na regulaci imunity, protože většina imunitních buněk sídlí právě v okolí gastrointestinálního traktu (GIT), dalším systémem, který je napojen na GIT a imunitu je hormonální systém a v neposlední řadě centrální nervový systém spolu s psychikou. Tato osa je předmětem zkoumání oboru se složitým názvem – psycho-neuro-endokrino-imunologie a například propojení tedy tzv. osa střevo-mozek je již v literatuře dobře popsána. Zjednodušeně řečeno, to co se děje ve střevech ovlivňuje náš mozek a třeba i naši náladu, možnou depresi a naopak, naše psychické rozpoložení (stres, emoce…) ovlivňují složení střevního mikrobiomu. Fascinující, že? Proto se nejprve podíváme, co může odhalit analýza střevního mikrobiomu. Jedná se o jednoduchý test, kdy se odebírá vzorek stolice do malé zkumavky, odběr provádí klient v pohodlí domova. Následně se odesílá do zahraniční laboratoře a hodnocení trvá přibližně 10-14 dní.
Test střevního mikrobiomu nás informuje o základních parametrech jako je barva, konzistence, pH stolice. Dále se vyhodnocují i kvalitativně jednotlivé bakteriální skupiny a kmeny a jejich metabolity. Podle převládajícho rodu se určuje tzv. Enterotyp. Pokud převládá rod Bacteroidetes jedná se o enterotyp 1, který je častý u naší západní populace, je specifický tím, že bakterie enterotypu 1 syntetizují vitaminy skupiny B a C, ale může být zhoršené vstřebávání vitaminů A a E, železa a vápníku. Enterotyp 1 také lépe zpracovává tuky, mastné kyseliny, aminokyseliny a proteiny, za to hůře metabolizuje sacharidy.
U enterotypu 2 ve stolici dominují bakterie rodu Prevotella. Jedná se všeobecně o ten zdravější typ, který vídáme při stravě bohaté na vlákninu. Pokud máte ve stravě dostatek komplexních sacharidů a vlákniny, Prevotellám se daří. Tento enterotyp poskytuje člověku převážně pozitivní zdravotní účinky. Enterotyp 2 hůře syntetizuje vitaminy, je vhodné doplňovat vitaminy B2, B5, C a biotin.
Dalším důležitým parametrem je míra střevní diverzity čili pestrosti. Diversita je důležitá v obraně proti infekcím a buduje se pestrostí stravy. Všeobecně klesá s věkem, souvisí s užíváním antibiotik, kouřením, nevyváženou stravou či prodělanými infekcemi. Rozmanitost je velmi důležitá, může chránit systém před zhroucením.
Analýza zhodnotí míru dysbiózy. Pod pojmem dysbiosa si můžeme představit změnu v distribuci bakteriálních kmenů, která vede k narušení zdraví. K dysbiose dochází buď přemnožením určitých bakterií, nebo ztrátou prospěšných druhů, případně poklesem pestrosti mikrobioty. Důsledkem dysbiosy je hyperaktivita imunitního systému, což způsobuje chronický i autoimunitní zánět s následným poškozením různých orgánů.
Metabolom – jsou různé látky, které produkují různé druhy bakterií, patří sem např. indoxysulfát, který má prooxidativní účinek a zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, podobně jako TMA (trimetylamin), který produkují některé bakterie při degradaci cholinu, či karnitinu. Dalším zajímavou látkou je equol, který je produktem bakterií při degradaci sóji, v evropské populaci máme často mnohem méně bakterií, které sodu umějí degradovat než např. v Asii. Z dalších parametrů metabolomu je to např. hladina histaminu, amoniaku, beta-glukuronidázy či sekundárních žlučových kyselin.
Nyní se dostáváme k analýze jednotlivých bakterií – často vídáme nedostatečnou hladinu bakterií produkující butyrát, který je takovým palivem pro střevní buňky. Bývá také nedostatečná hladina bakterií, které vytváří ochrannou hlenovou vrstvu uvnitř střeva, což je časté pokud nekonzumujeme dostatek vlákniny. Důležitou skupinou jsou tzv. imunogenní bakterie (E.Coli, Enterokoky, Laktobacily) – které dokáží regulovat imunitní systém.
Kromě zdraví prospěšných bakterií nás zajímá také hladina potencionálních patogenů – to jsou některé bakterie, paraziti, prvoci.
Zde výčet ale nekončí, analýza střevního mikrobiomu nám může poskytnout cenné informace o trávení, možné malabsorbci či přítomnosti zánětu a střevní propustnosti. Měříme rezidua tuků, sacharidů (pří zvýšené hladině se často jedná o intoleranci laktozy či fruktózy), dusíku či vody. Klaprotektin a alfa-1-antitrypsin jsou parametry zánětu, zvýšená hladina zonulinu je spojena se střevní propustností, sekreční imunoglobulin A je důležitým parametrem slizniční imunity, čili tzv. obrany první linie.
Pro klienty trpícími např. různými trávicími obtížemi jako je zácpa, průjmy, úbytek váhy, bolesti břicha či pro diagnózy typu nespecifické střevní záněty, dále různé autoimunitní onemocnění, ekzémy, alergie, únavové syndromy, poruchy spánku…Výsledky analýzy pomáhají zpřesnit terapeutický přístup.
MUDr. Tereza Černá, CFMP